Letní vyrážka – drbavý kůň
There are no translations available.

Ráda bych reagovala na článek "Pomoc, můj kůň má vyrážku", který vyšel v červnovém čísle časopisu Jezdectví a problém letní vyrážky, čili drbavých koní, nebyl příliš rozveden. Jelikož se již pár let zabývám i chovem a odchovem koní, s těmito nešťastnými koňmi, více či méně trpícími tímto nepříjemným problémem, se setkávám. Bohužel chovatelé mi snad dají za pravdu, že se v chovech občas takovýto kůň narodí a co pak s ním? Ráda se s vámi milí chovatelé i majitelé koní podělím o své osobní zkušenosti jak s příčinami a projevem těchto problému, tak i s řešením a snad i částečným léčením této dá se říci nemoci.


V únoru letošního roku jsem dospěla k názoru a přesvědčení, který nahlas vyslovil již v roce loňském jeden můj známý, sportovec a jezdec, pan Rostislav Hlaušek. Zní to neuvěřitelně, ale hlavní příčinou drbavých koní, při určitém stupni genetické dispozice, je alergická reakce na požití trávy v jakékoliv formě, i pastvy. Odhaduji, že zelené se podílí minimálně 60% na této alergické reakci organismu, zbylých 40% způsobuje hmyz a v malé míře pyly. O této teorii mě osobně přesvědčila klisna s problémem letní vyrážky, která je již několik let ustájená v naší stáji a díky sledování příznaků v různých dobách a časech, dospěla jsem k tomuto zjištění:

Je únor, měsíc mrazu a sněhové pokrývky, bez hmyzu, pylů a teplot dejme tomu od -20st.C do +5st.C. Skupinka klisen, včetně mé sledované, se denně vyhání alespoň na 2h na pastvinu pokrytou sněhem. Sledovaná klisna má krásnou hřívu i obrostlý kořen ohonu. V půli měsíce se 7 dní oteplí na +1-5st.C, sníh částečně roztaje a klisny na pastvině začnou s chutí sbírat a spásat stařinu, která se po roztaní sněhu na chviličku objevila. Následuje okamžitá alergická reakce organismu na požití „zelené hmoty" a sledovaná klisna si denně drbe hřívu i kořen ohonu tak dlouho, dokud se opět neochladí na bod mrazu a pastvinu nepokryje sníh. Ve sledování pokračuji a od této doby jsem již klisně nedopřála jediné sousto stařiny, trávy ani zeleného. Dnes je červen, klisna má narostlou hřívu i ohon tak jak nikdy v tomto období před tím neměla a i když se trochu přece jen škrábe, při občasné péči se klisna o zmíněných 60% méně trápí.

Doporučená péče o koně s letní vyrážkou:

  • žádný příjem zeleného krmení ani pastvy
  • individuální ustájení, ne ve venkovní stáji
  • od února do září až října podáváme každodenně do krmení 0,5 dcl slunečnicového oleje
  • dle potřeby (hned i po malém škrábání) řádně a pečlivě vyšampónovat hřívu, resp. kůži odkud hříva vyrůstá, a kůži celého ohonu odkud žíně vyrůstají šamponem určeným pro tyto koně
  • u silně trpících koní po umytí, za vlhka, tato místa promastíme buď dětským olejíčkem nebo balzámem určeným těmto koním
  • u silně trpících koní neustálá (či dle potřeby) ochrana repelentem proti hmyzu
  • od února do září až října ochrana homeopatickými léky od Boiron v ředění 9, 15 a 30 CH: GRAPHITES, APIS MELIFIKA a POUMON HISTAMIN, podáváme 1 - 2x denně (dle potřeby) po 1 kuličce z každého druhu, necháme rozpustit v napáječce.

S touto péčí u dalších dvou koní mám osobně 100% úspěšné výsledky, oba koně mám spokojené, s krásnou hřívou a ohonem, po celé letní období. Rosťo Tobě děkuji a vám všem přeji spokojeného koně bez alergických reakcí.

V Novém Jičíně dne 3.6.2009 Jana Lošáková.